Přehled absurdit 2006 - 2014

&nsbp;

2014


Vyhláška nepředpokládá otevření restauračních zahrádek už v březnu

Města a někde i městské části si samy určují sezónu pro otevření restauračních zahrádek. Někde radnice povolují celoroční provoz, nicméně považují restaurační zahrádky za letní záležitost. Pokud však dojde k náhlému oteplení i mimo předpokládanou zahrádkářskou sezónu, začíná pro úředníky problém. Podle mluvčího jedné brněnské radnice není zahájení sezóny v březnu jednoduché, protože by se muselo zahájit širší jednání s městskými komunikacemi, dopravním inspektorátem a památkáři. Podle brněnských úředníků asi hrozí, že majitelé restaurací budou v březnu umisťovat své zahrádky jinam než v dubnu.

Nařízení města Brna č. 1/2002, kterým se vydává "Tržní řád".


Chcete si k farmě přistavět penzion? Zapomeňte na svépomoc, najměte si firmu

Jste farmář, který si z prodeje produktů chce postavit vedle farmy penzion? Zapomeňte ale na možnost, že si z vydělaných peněz postupně a svépomocí dům postavíte. Pokud má být zastavěná plocha více jak 150 m2, tak nestačí mít jen stavební dozor, ale musíte si dodavatele najmout. S firmou se jednak velmi těžko domluvíte, aby pokračovala na stavbě ve chvíli, kdy se vám finančně daří, ale zároveň se vám i vše prodraží. Řešení samozřejmě existuje, na nejednom stavebním úřadě vám jej dokonce i doporučí: domluvte se s nějakou stavební firmou, která vám potvrdí, že zrovna ona vám penzion postavila.

Stavební zákon č. 183/2006 Sb., § 160 odst. 3.

Kvůli nejednoznačnému výkladu zákona hrozí, že zahraničního majitele nelze zastoupit

Mezi právníky nepanuje jednoznačný výklad některých paragrafů v novém občanském zákoníku. Podle některých právníků, resp. téměř všech notářů na základě stanoviska notářské komory, se musí např. vlastník či statutární zástupce zahraniční firmy osobně dostavit k notáři do ČR za účelem vystavení plné moci k založení dceřiné firmy. To už je ale nadbytečný úkon, protože když se sem osobně dostaví, dceřinou společnost rovnou založí a zastoupení již nepotřebuje. Na jedné straně se stát snaží zahraniční investory přilákat, tímto nejednoznačným výkladem je však odrazuje.

Občanský zákoník (nový) č. 89/2012 Sb., § 441.


Zákon nepřipouští u živé hudby písničku na přání

Hudebník, který cestuje o víkendech z hospod do klubů a hraje nejznámější a nejpopulárnější písně, musí minimálně dvacet dní před vystoupením poslat provozovateli klubu seznam písní. Zde to ale nekončí, pořadatel musí do deseti dnů před představením přeposlat seznam hraných písní i s interprety společnostem chránící autorská práva (kolektivnímu správci). Prostor pro změny se systematicky zužuje, takže milí posluchači, pokud chcete písničku na přání, tak se domluvte s pořadatelem, ať si připraví i dvojnásobek autorské odměny, než by určila licence. Útěchou pro hudebníky může být ale skutečnost, že kolektivní správci slibují až 30 % slevu, pokud pošlete řádně vyplněný seznam.

Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákonů), § 100, odstavec 5.

Zbytečné náklady na preventivní zdravotní prohlídky zaměstnanců

Každý zaměstnavatel musí uzavřít smlouvu o poskytování pracovně lékařských služeb – tedy uzavřít smlouvu s lékařem, kam budou povinně chodit zaměstnanci na preventivní lékařské prohlídky a které zaměstnavatel hradí. V nejméně rizikovém pracovním prostředí je povinnost zaměstnavatele zajistit preventivní prohlídku jednou za šest let, pro zaměstnance starších padesáti let jednou za čtyři roky. Každý zaměstnanec - pojištěnec má ale ze zákona možnost využít preventivní zdravotní prohlídky jednou za dva roky. Také zaměstnavatel má možnost v případě pochybností poslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku. Nařizovat všem preventivní zdravotní prohlídku postrádá smysl, protože zákon chrání jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele a dokonce jim umožňuje i dohodu.

Předpis č. 79/2013 Sb. § 11 (2). Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Stát požaduje po podnikatelích zbytečné sledování kamerami

Stát vydal pro lihovary podrobný popis, jak kamerově sledovat a zaznamenávat vše, kde se s přípravou a samotným lihem manipuluje. Jenže výroba lihu probíhá na destilační koloně, kterou při uvedení do provozu celní úřad zaplombuje. Navíc při destilaci teče vyrobený líh přes zaplombované počítadlo, takže není možné vyrobit kapku lihu, aniž by to nebylo zaevidováno. Ti, co líh odebírají, např. likérky, jsou pod kontrolou celního úřadu, který nemá povinnost ohlásit kontrolu a může přijít i o půlnoci. Proto „pančovaný“ alkohol vznikal v objektech, o kterých nemá celní úřad tušení a kde kamerové systémy nikdy nebudou. Není proto jisté, že povinné kamery ochrání občany před lihovým jedem. To státu ale nevadí, potřebuje totiž ukázat, že metanolovou aféru vyřešil.

Zákon o povinném značení lihu, č. 307/2013 Sb., § 22. Návrh nominoval Martin Žufánek.

Protože si stát nevěděl rady s podvodníky, preventivně zlikvidoval všechny menší firmy v oboru

Stát ročně přichází o miliardy korun nepoctivým prodejem pohonných hmot. Jenže místo toho, aby důsledněji využíval stávající zákony nebo přijal k omezení podvodů cílená opatření, rozhodl se po všech velkoobchodnících s pohonnými hmotami požadovat kauci 20 milionů korun. Místo spravedlivého rozdělení na poctivé a nepoctivé tak byli obchodníci rozděleni na bohaté a chudé, přičemž ti posledně jmenovaní měli prostě smůlu a byli zlikvidováni. Z 500 poctivě obchodujících subjektů jich na trhu zbylo 150, tedy méně, než třetina. Pikantní je, že “distribucí” se stala i pouhá sousedská výpomoc. Ačkoli zřejmě nebude celním úřadem vymáhána, platí, že každý, kdo prodá sousedovi byť jen několik litrů pohonné hmoty určené pro osobní vůz, může být pokutován až do výše 20 milionů korun.

Zákon o pohonných hmotách č.311/2006 Sb. ve znění novely 234/2013 Sb., §6i. Návrh nominovalo Společenství čerpacích stanic ČR.

2013

Na exekuci zaměstnanců doplácí i zaměstnavatel

Pokud se zaměstnanec dostane do exekuce, soud přikáže rozsáhlou administrativní práci a realizaci srážek. V praxi se jedná o určení způsobu srážek (přednostní, nepřednostní) a jejich zaslání na účet soudního exekutora, resp. více exekutorů, kteří zastupují věřitele. Vedle toho je zaměstnavatel povinen informovat soudního exekutora o všech změnách o zaměstnanci, jako je nástup do zaměstnání, ukončení pracovního poměru, přehled sražených částek apod. To vše organizaci administrativně a finančně zatěžuje, proto by bylo vhodné přesunout přiměřenou část agendy na toho, kdo za exekuci pobírá odměnu, což je v daném případě exekutor. Z hlediska nákladů by bylo i správné, aby náklady na přeposílání částky nesl i zaměstnanec, aby byla tato nerovnováha nákladů vyrovnána.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 282 (1)


Podnikatelé jsou z neznámého důvodu zpoplatňováni více než ostatní

Nic nepoukazuje lépe na nerovnost v postoji státu vůči podnikatelům a domácnostem než výběr koncesionářských poplatků. Zatímco domácnosti platí koncesionářské poplatky vždy jen za jedno rádio či televizor bez ohledu na počet těchto přístrojů, podnikatelé jsou zpoplatňování za každý přístroj zvlášť, z čehož vyplývá i více administrativních povinností. Podnikatelé musí platit dokonce koncesionářské poplatky za každé rádio v automobilu. Zákonodárci se však mohli při tvorbě zákonů poohlédnout v zahraničí, v Německu se tyto poplatky platí např. podle počtu zaměstnanců firmy.

Zákon o rozhlasových a tel. poplatcích a o změně některých dalších zákonů č. 348/2005 Sb., § 5 odst. 3 a 4. Návrh podnikatelské veřejnosti.

Stát svou neschopnost vybírat daně převedl na poctivé podnikatele

Aby stát předešel daňovým únikům na DPH, přenesl odpovědnost za nespolehlivého plátce (dále jen NESPP) na podnikatele, který s ním obchoduje. Podnikatelé tak musí vedle spolehlivosti v obchodním styku prověřovat i daňovou disciplínu u obchodního partnera. Toto samozřejmě vyvolává nepřiměřenou administrativní zátěž. Navíc při některých obchodních vztazích, např. při nákupu pohonných hmot, nákupů ve stavebnictví za hotové apod., kdy plátce není on-line připojen k internetu, nelze ověřit spolehlivost či nespolehlivost obchodního partnera. Institut NESPP tedy zasahuje všechny plátce daně a nikoliv jen cílovou skupinu, která se dopouští daňových úniků.

Zákonem č. 502/2012 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, § 106 (a) a §109 (3)

Stát zjišťuje od podnikatelů informace, které jsou mu k ničemu, a navíc si je může najít

V Dotazníku pro nově vzniklé podnikatele se Český statistický úřad (ČSÚ) pídí po zajímavých informacích. ČSÚ chce například vědět, zda zahraniční vlastník stanovuje obecnou politiku společnosti a zda má právo jmenovat či odvolat většinu ředitelů. Není zřejmé, co tím stát sleduje, zda z rozhodnutí zahraničních spoluvlastníků pramení ohrožení pro ekonomiku, či bezpečnost země. Avšak i kdyby ve všech nově vzniklých společnostech měl zahraniční management možnost odvolat vedení firmy, stát by s tím – pokud by se neuchýlil k totalitním praktikám – nemohl nic dělat. Zajímavý je i dotaz, zda je ve firmě zahraniční kapitál. To je však dohledatelné v obchodním rejstříku.

Dotazník pro nově vzniklé podniky a podnikatele

Touha státu zdanit videoslužby povede k přeregistraci webu do zahraničí

Zákon přijatý k lednu 2013 už teď zavádí s účinností od roku 2016 poplatky z poskytování videoslužeb na internetu. Každý podnikatel tak bude odvádět 0,5 % z příjmů, která sám za poskytování videoslužeb na internetu vybere od uživatelů. Přestože na to odborníci měsíce upozorňovali, ustanovení je naprosto absurdní. Vyhnout se poplatku můžete tak, že videoslužbu budete formálně provozovat z jakékoli jiné země světa mimo Českou republiku. V tu chvíli na vás tento zákon nemůže. Přitom český konzument videoslužby žádný rozdíl mezi českým a zahraničním provozovatelem na internetu nepozná.

Zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů, č. 496/2012 Sb., §27. (4) Návrh nominoval internetový portál www.seznam.cz.

Úřady znemožňují elektronické podání v dostupných formátech

Generální finanční ředitelství a Česká správa sociálního zabezpečení svým postupem neumožňují podávání přiznání a některých vybraných hlášení prostřednictvím datové schránky či elektronické podatelny ve formátu PDF. Přitom zcela bez problémů akceptují písemná podání, zaslaná poštou či podaná přímo do podatelny. Pokud podnikatel nemá k dispozici software, který umí vygenerovat xml soubor v požadovaném formátu, nemůže si formulář jednoduše vytisknout, vyplnit kolonky a naskenované poslat v PDF formátu. Jedinou možností tak je jít na poštu či na úřad osobně.

Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., § 162 (2a), Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení č. 582/1991 Sb., § 123 (e2a), Daňový řád Zákon č. 280/2009 Sb., § 72 (3)

Úředník úředníkovi nevěří, podnikatel tak musí znovu prokazovat titul

Oblíbenou zábavou obchodních rejstříků je požadavek na doložení akademických titulů, které by si například pan inženýr v představenstvu přál mít zapsané i v obchodním rejstříku. Jenže rejstříkový úředník nedůvěřuje jinému úředníkovi, který vysokoškolský diplom zkontroloval a zapsal akademický titul do občanského průkazu. Přitom by mělo ohledně takové maličkosti stačit prohlášení zapisované osoby, případně údaj v občanském průkazu. Rejstříkový úředník jde ke kořenu věci a v boji za další zlepšení českého právního prostředí si vyžádá rovnou předložení všech diplomů. Ať se podnikatel pocvičí; kvůli nákladům na těch pár zbytečných ověřených kopií ho přece neubude.

2012


Soukromý časopis pro klienty musí být registrovaný a odevzdaný do sedmi knihoven


Vydávat časopis zdarma pro klienty a zaměstnance není jen tak. Pokud se firma rozhodne vydávat vlastní noviny či zpravodaj, musí svůj úmysl oznámit na ministerstvu kultury, které pak periodiku přidělí číslo a zavede do své evidence. Firma pak musí v periodiku uvádět sedm definovaných údajů a každý výtisk poslat do sedmi zákonem uvedených knihoven. V praxi to znamená, že firma musí hlásit změnu názvu časopisu i periodicity. Nenahlášení změny či ukončení vydávání periodika může firmu stát i 100 tis Kč. A to i za nezaslání časopisu, ve kterém jsou často soukromé informace o zaměstnancích či fotografie interiérů a vnitřního vybavení firmy.


Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů č. 46/2000 Sb., § 7


Stát bere řidičům archivní záznamy, ti pak riskují pokuty

Autobusy a vozidla nad 3,5 t mají čipovou kartu, na kterou se zaznamenává doba řízení včetně přestávek. Po pěti letech skončí kartě funkčnost a záznamové zařízení ji již nepřijme. Aby řidič dostal novou funkční kartu, musí tu starou odevzdat i přesto, že prostřednictvím této staré karty při kontrole prokazuje, že neřídil déle, než mohl. V takovém případě může řidič v zahraničí očekávat pokutu i v řádech několika tisíc euro. Data na kartě jsou však stále čitelná, i když je karta nefunkční. Např. v Německu je řidič povinen dalších 28 dní od vydání nové čipové karty předkládat ke kontrole i starou kartu. Ponechání karty řidičovi je totiž jednoduché, nezatěžuje stát žádnými náklady ani administrativou. Ministerstvo dopravy však nenabízí řidičům alternativu, jak takřka měsíční řidičskou historii prokázat.

Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85, o záznamovém zařízení v silniční dopravě, článek 15, odstavec 7 písm. b) a c). Návrh nominovalo sdružení dopravců ČESMAD BOHEMIA.

Úřad vyžaduje a zpoplatňuje potvrzení, že mu podnikatel nic nedluží

U obchodů s lihem je riziko daňového zneužití, proto musí podnikatelé žádat o zvláštní povolení celní úřad. Zajímavé ale je, že celní úřad požaduje potvrzení ne starší než 30 dnů o tom, že podnikatel nemá v evidenci daní u orgánů finanční a celní správy žádný nedoplatek. Tenhle požadavek k sobě váže hned několik absurdit: úředník se nepodívá do systému, zda podnikatel úřadu něco dluží, ale pošle jej do vedlejší kanceláře pro doklad, za který musí zaplatit stokorunový poplatek. Dále je celní správa sestrou finančního úřadu (jak finanční, tak celní správa je řízena ministerstvem financí), takže by si obě organizace mohly údaje předávat samy mezi sebou a nemusely by nutit podnikatele či občany k běhu ode dveří ke dveřím.

Zákon o spotřebních daních 353/2003 Sb., § 13, odst. 2, písm. I

S partou zaměstnanců putuje další šanon

V rámci boje proti nelegálnímu zaměstnávání musí podnikatelé zajistit, aby v místě v místě pracoviště byly k disposici kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah. V praxi to znamená, že vedoucí pracovního kolektivu, který není celoročně vázán na jedno pracovní místo, musí mít s sebou i okopírované pracovní smlouvy. Nesmí na to zapomenout ani v situacích, kdy se blíží termíny odevzdání zakázky. To se často neobejde bez dočasného posílení lidí na pracovišti, tedy přesuny pracovních kolektivů z místa na místo. Stát má však nástroje, jak si ověřit, zda je pracovník zaměstnaný legálně či nelegálně, a to prostřednictvím registrace zaměstnanců na České správě sociálního zabezpečení. Ostatně kopie smlouvy u zaměstnance může být klidně falešná a jediná cesta ověření legálností pracovněprávního vztahu je pouze ověření u dalších úřadů.
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., § 136

Diktaturám věříme, západním obchodním partnerům nikoliv

Pokud se rozhodne severokorejská, syrská, kubánská, kyrgyzská, uzbecká či běloruská společnost podnikat v Česku, nemusí při registraci přikládat k zahraničním úředním listinám tzv. Apostilu – potvrzení, že dokument je pravý. Apostilu však musí mít německá firmy, společnosti z USA, Jižní Koreje, Japonska, Velké Británie, ze všech skandinávských zemí či ze zemí Beneluxu; vzájemné uznávání veřejných listin není sjednoceno ani v rámci EU. Tedy ze zemí významných obchodních partnerů a investorů v ČR. Stejně tak i naši podnikatelé, kteří se musí v cizině prokazovat českými dokumenty, vynakládají čas i peníze na zajištění Apostily. Aby firmy ušetřily za Apostilu, by se musel stát s dalšími státy dohodnout na vládní úrovni, což je nakonec levnější nežli vedení všech agend na podporu investic a exportu.

Zákon o přístupu České republiky k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin 45/1999 Sb. Stát, s nímž je uzavřena oboustranná dohoda o uznání veřejných dokumentů bez potřeby Apostily, je uveden ve sbírce zákona, pod nímž je smlouva s dotyčným státem vedena. Návrh nominovala AK KŠB.

Dva milióny za jednodenního brigádníka

Od letošního dubna vyvstala nová povinnost přijmout zaměstnance na dohodu o provedení práce jen se vstupní prohlídkou. Dohody o provedení práce se však uzavírají i na krátkodobé činnosti, třeba jen na jednodenní práci. Tato povinnost výrazně narušuje podnikatelovu flexibilitu, často se totiž stává, že brigádníka je nutné najmout okamžitě a on/ona nemusí mít čas se nechat u lékaře prohlédnout. Navíc zaměstnavatel musí vstupní prohlídku uhradit, což je zbytečně zvyšující finanční náklad vzhledem ke skutečnosti, že pracovník musí jít na vstupní prohlídku znovu, pokud jej firma bude za měsíc potřebovat k něčemu jinému. Pokud se však brigádník se zaměstnavatelem dohodnou, že vstupní prohlídka nebude potřeba, hrozí od inspektorátu práce zaměstnavateli pokuta až 2 mil Kč.

Zákon o specifických zdravotních službách, č. 373/2011 Sb., § 59, pokuta dle zákona o inspekci práce, č. 251/2005 Sb., § 30 odst. 1 písm. f)

Podnikatelé jsou z neznámého důvodu zpoplatňováni více než ostatní

Nic nepoukazuje lépe na nerovnost v postoji státu vůči podnikatelům a domácnostem než výběr koncesionářských poplatků. Zatímco domácnosti platí koncesionářské poplatky vždy jen za jedno rádio či televizor bez ohledu na počet těchto přístrojů, podnikatelé jsou zpoplatňování za každý přístroj zvlášť, z čehož vyplývá i více administrativních povinností. Podnikatelé musí platit dokonce koncesionářské poplatky za každé rádio v automobilu. Zákonodárci se však mohli při tvorbě zákonů poohlédnout v zahraničí, v Německu se tyto poplatky platí např. podle počtu zaměstnanců firmy.

Zákon o rozhlasových a tel. poplatcích a o změně některých dalších zákonů č. 348/2005 Sb., § 5 odst. 3 a 4. Návrh podnikatelské veřejnosti.


2011

Řidič nesmí přebrat hotovost

U příležitostné osobní přepravy musí dopravce zajistit, aby řidič nepřebíral přímo od zákazníka finanční hotovost. Jak to ale udělat v praxi? Třeba v situaci, kdy si fotbalový klub objedná pro své fanoušky na poslední chvíli autobus a s dopravcem se domluví na hotovostní platbě? Řidič se musí domluvit s některým z fanoušků, aby peníze od ostatních vybral. Pak musí zastavit a vystoupit, čímž se stane dopravcem. Teprve poté může peníze převzít.

Zákon o silniční dopravě 111/94 Sb. §21/b

Zbytečné identifikační číslo provozovny

Povinnost označit každou živnostenskou provozovnu desetimístným identifikačním číslem platí od loňského července, kdy nabyla účinnosti novela živnostenského zákona. Všechny provozovny měly být takto označeny původně od 1. srpna 2011, pod hrozbou až stotisícové pokuty. Absurdní je nejen to, že je další identifikační číslo zbytečné, ale i příběh této povinnosti - termín označení provozovny byl posunut o rok, ale zároveň se už uvažuje o tom, že se tato povinnost zruší.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání §17 (7). Návrh této absurdity nominovalo www.aktualne.cz

Při ztrátě řidičského průkazu výměna dalších dvou dokumentů

Řidič z povolání má kromě řidičského průkazu i průkaz profesní způsobilosti řidiče (tzv. profesák) a kartu řidiče do digitálního tachografu. V obou průkazech je uvedeno i číslo řidičského průkazu, přitom pro to není závažný důvod. Pokud řidič ztratí řidičský průkaz, musí si nechat vyměnit i oba uvedené průkazy. Místo 50 tak zaplatí 950 Kč.

Zákon 124/2007 Sb. o vzoru paměťové karty řidiče § 2 (4) 5 a Zákon 374/2007 Sb.

S výpisem z trestního rejstříku na soud – vítěz

Při zakládání společnosti musíte donést rejstříkovému soudu výpis z Rejstříku trestů. Ten je ale pro soud dostupný online. Podnikatel tak již při vstupu do podnikání dostává touto povinností od státu na srozuměnou, že musí mezi jednotlivými kancelářemi běhat on a nikoli lejstra.

Zákon 250/2005 Sb. Vyhláška o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, Přehled příloh k formuláři č. 9 společnost s ručením omezeným, IV. Návrh na zápis, Statutární orgán, c)

Porno časopisy zdarma pro poslance

Podle tiskového zákona musí každý vydavatel poslat 8 výtisků do sedmi definovaných knihoven. Podle této bizarní povinnosti přichází například všechny hobby, sci-fi či porno časopisy také do knihovny ministerstva kultury a knihovny Poslanecké sněmovny. Jaké mají tyto dvě knihovny privilegium, že si tyto výtisky nárokují zdarma zákonem? Méně administrativně i finančně nákladné pro knihovny i vydavatele by bylo zaslat do knihoven rovnou elektronickou verzi.

Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů, § 9 e)

Zbytečný seznam školených řidičů

Provozovatel školicího střediska pro řidiče musí zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku obecnímu úřadu v sídle svého podnikání. A to pod pokutou 100 tisíc korun. Jenže z přihlášení žádná práva ani povinnosti pro nikoho nevyplývají, takový seznam je proto naprosto zbytečný. V připravované nové verzi zákona přibyla školitelům rozumná povinnost zaslat na obecní úřad do 10 dnů po skončení školení seznam absolventů, aby mohla být jejich účast zanesena do karty řidiče. Povinnost poslat seznam v pětidenním předstihu ale odstraněna nebyla.

Novela Zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, §51 odst. 1 písm. h), výše pokuty uvedená v §56 odst. 4 písm. b)

Povinné minimum vozidel a rakví pro pohřební službu

Provozovatel pohřební služby musí mít alespoň o 1 pohřební vozidlo a o 2 transportní rakve nebo transportní vaky více, než činí jeho průměrná denní potřeba, minimálně však 2 vozidla a 4 transportní rakve nebo transportní vaky. Stát má zřejmě stejné nároky na spolehlivost vozidel pohřební služby jako na vozidla záchranky. Svými požadavky znemožňuje provozovat přepravu nebožtíků malým podnikatelům.

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, § 7 odst. 1 a) 1.


2010

Zbytečné prokazování finanční způsobilosti

Dopravci musí pravidelně prokazovat finanční způsobilost, která se prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků, provozním kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další vozidlo. Tato způsobilost však nemá prakticky žádný význam, peníze nejsou nijak vázané, neslouží pro případné vyrovnání závazků nebo za účelem placení pohledávek státu. Prokázání finanční způsobilosti je dopadem aplikace evropského práva, proto lze považovat tuto nominaci za podnět nápravy pro naši reprezentaci u evropských orgánů.

Zákon č. 111/1994 Sb, o silniční dopravě, § 4a

Vozy na údržbu silnice musí platit mýtné

Na dálnicích a rychlostních silnicích musí nákladní vozy platit mýtné a z této povinnosti jsou osvobozeny například vozy, které silnici spravují. Problém ale nastává v okamžiku, kdy „správu“ té samé komunikace dělá jiná právnická osoba než „údržbu“. S tím zákon totiž vůbec nepočítá. V praxi to vypadá tak, že správcovská firma provádí pro stát např. zimní údržbu a ještě za to státu platí mýtné. Ředitelství silnic a dálnic sice úhradu mýtného firmě provádějící údržbu dálnice vrací zpět, je to však typická ukázka zbytečného přelévání peněz a tím i administrativy.

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, § 20a, odstavec 1. písmena j

Plátcem DPH už od obratu 1 Kč

Plátcem DPH se stává podnikatel ve chvíli, kdy je jeho obrat vyšší než 1 milion Kč. Málokdo však ví, že se automaticky stává plátcem DPH podnikatel, který poskytne služby plátci daně v EU. V praxi tak například prodejci klimatizace, který po skončení záruky přijede svému příhraničnímu zákazníkovi opravit klimatizační jednotku, přibývá rozsáhlá administrativa spojená s placením DPH.

Zákon č. 235/2004 Sb. o DPH, § 94, odst. 11

Formalita, kterou nikdo nesleduje

Každý podnikatel je nucen na svých internetových stránkách uvádět jméno nebo název společnosti, místo podnikání a identifikační číslo – to jsou ale praktické náležitosti. Formalitou je však pro firmy uvedení zapsání do obchodního rejstříku včetně spisové značky a pro živnostníky uvedení zápisu do Živnostenského rejstříku. Navíc tyto povinnosti mají kontrolovat obecní živnostenské či přestupkové odbory, které jsou zahlceny zcela důležitější agendou. Otázkou taktéž je, zda například spisová značka je natolik důležitá, aby byla uvedena na internetových stránkách a mělo se kontrolovat, jestli ji podnikatelé skutečně uvádějí.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 13a

S dokumentem z datové schránky na úřad pro ověření

Dokumenty, které posílají úřady podnikatelům do datových schránek, nejsou jinými úřady považovány za originál. Podnikatel si tak musí vygenerovat čárkový kód a jít i s dokumentem do kanceláře Czech POINTu, kde za každou ověřovanou stránku zaplatí 30 Kč. Kdyby si podnikatel nechal poslat od úřadu dokumenty poštou, je to zdarma. Je to praktická ukázka toho, jak nedokážeme nové technologie využít k úlevě administrativy.

Zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 22

Vláda určuje firmám, kdy si mají vymalovat

Podle přijatého návrhu ministerstva zdravotnictví se musí každý den uklízet pracoviště, sanitární a pomocná zařízení. Nařízení však určuje i lhůty pro malování s přihlédnutím ke zdrojům znečištění. Pro podnikatele s dvaceti zaměstnanci, který má dvě kanceláře, dvě kovodílny a dvoje toalety, to znamená každé dva roky malovat. O vymalování provozovny by však měl rozhodovat sám podnikatel a nikoli zákon.

Nařízení vlády č. 68/2010, § 55b

Na státní úřad s dokumenty, které jsou úřadem online aktualizované – vítěz

Když si vás ze správy sociálního zabezpečení pozvou k provedení kontroly pojistného na sociální zabezpečení, musíte přinést s sebou výpis z obchodního rejstříku a to i přesto, že jsou tyto údaje online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a osvědčení jiným úřadem obstará sám.

Tato povinnost vychází ze zákona 552/1991 Sb., o státní kontrole, § 14. Uvedený zákon konkrétně nedefinuje povinnost dokládat výpis z obchodního rejstříku, ale Česká státní správa sociálního zabezpečení se na zákon jako celek odvolává.


2009

Zřízení čističky vod na dlouhý loket

Vyhláška nerozlišuje mezi jednotlivými typy čističek odpadních vod, proto když si majitelé malých firem nebo vlastníci rodinných domů zařizují vlastní likvidaci odpadních vod, absolvují stejný byrokratický proces jako velcí investoři z oblasti nakládání s vodami. I na nejmenší plastové tělo čistícího zařízení si musíte obstarat náročnou dokumentaci se složitými výpočty a vyčkat kolem 10 týdnů na vydání územního rozhodnutí. Dalších 90 dnů si počkáte na povolení nakládat s vodami a stavební povolení k vodním dílům. Takže na toaletu, kterou budou využívat například jen 3 lidé, si zajdete nejdříve za 7 měsíců.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Konkrétně jde o § 5 odst. 3.

Každý prodejce ojetých vozidel musí jet každý vůz na registr osobně odhlásit

Nemožnost korespondenčně přehlásit technický průkaz na nové majitele vozu způsobuje, že pracovníci bazarů musí objíždět registry v obcích, kde je původní majitel prodávaného vozu přihlášený. Autobazary však zprostředkovávají prodej vozů napříč celým krajem a někdy i mezi jednotlivými kraji, proto musí vyčlenit zaměstnance na objíždění obecních registrů, oželet výdaje na pohonné hmoty a čas, který by cestující zaměstnanec lépe využil přímo v provozovně. Vzhledem k tomu, že samotné přehlášení technického průkazu je jednoduchou záležitostí, ke které je potřeba jen prokázání se občanským průkazem, určitě by korespondenční komunikace s obecními registry výrazně snížila náklady, které se promítají do provize autobazarů a předchozímu majiteli vozu by zůstala vyšší částka na koupi nového vozu. Řešením celého nesmyslného cestování by bylo propojení registrů vozidel v ČR, tak jak je tomu v téměř celé Evropě.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 243/2001 Sb. Konkrétně jde o § 3 odst. 2 písm. b.

Na státní úřad s dokumenty, které jsou úřadem online aktualizované

Když si vás ze správy sociálního zabezpečení pozvou k provedení kontroly pojistného na sociální zabezpečení, musíte přinést s sebou výpis z obchodního rejstříku a to i přesto, že jsou tyto údaje online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a osvědčení jiným úřadem obstará sám.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Konkrétně jde o § 93 odst. 3.

Zbytečně přísnější než směrnice EU

Podle nové směrnice 59/2003 EU musí řidiči z povolání s řidičským oprávněním C nebo D být držiteli profesního průkazu. Na české profesionální řidiče však platí pravidla přísnější. Čeští řidiči si do 1. října 2008 museli zřídit tzv. profesák, evropská směrnice však umožňuje vydat první profesní průkaz všem držitelům řidičského oprávnění pro vozidla C nebo D do 10. září 2013, resp. 2014. Dále ne zcela pochopitelné je, že i řidič s 30letou praxí, který si z jakéhokoliv důvodu nestihl o nový profesní průkaz zažádat do 30. října, musel absolvovat školení v délce 140 hodin. A jaký je důsledek? Dnes jsou čeští řidiči překvapení, že prakticky nikde v zahraničí zatím řidiči žádné profesní průkazy nemají a často o nich ani nic nevědí. Jejich vlády prostě jen využily text směrnice a nebyly přehnaně aktivní.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 374/2007 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Kvalifikovaný řidič ve funkci skladníka

Když v době konjunktury trápil české dopravce nedostatek řidičů, mohli využít možnosti volného pohybu pracovních sil v rámci EU a najmout řidiče například ze Slovenska. Řidiči z řad cizinců si musí zažádat o český řidičský průkaz, protože se na český řidičský průkaz váže např. výdej karty k digitálnímu tachografu, který sleduje doby řízení a odpočinku řidiče. Absurdní je, že žadatel o český řidičský průkaz musí prokázat minimálně 185 dní pobytu na území ČR. Takže dopravci musí umístit nového řidiče do kanceláře či skladu, aniž by ho na tyto pozice potřeboval, vyplácet mu mzdu řidiče a teskně počítat, než uplyne šest měsíců legálního pobytu.

Tato povinnost vychází ze Zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Konkrétně jde o § 46, odstavec 2, písm. b.109.

Velké zrcadlo, lednička a dvě nášlapné váhy do fyzioterapeutické ordinace – vítěz

Zákon ukládá provozovateli fyzioterapeutické ordinace mít mimo jiné v ordinaci velké zrcadlo, ledničku a 2 nášlapné váhy. Zrcadlo v ordinaci je určitě příjemná věc, ale proč je to nařízené zákonem? Stejně tak proč by nemohli provozovatelé ordinací sdílet společnou ledničku a musí mít každý vlastní? Velmi těžko se i vysvětluje, proč by měli mít fyzioterapeuti v ordinaci dvě váhy.

Tato povinnost vychází z Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., část T.

Povinnost hlásit nakládání s odpady pro dva úřady v intervalu 14 dnů

Podnikatelé musí do 15. února podat na radnici, pod kterou provozovna podnikatelů organizačně spadá, Hlášení o produkci a nakládání s odpady za předchozí rok. Zároveň musí ty samé údaje vyplnit do 3. března do Ročního výkazu o odpadech pro Český statistický úřad vyplnit. Odstranění povinnosti vyplňovat formulář pro obecní úřady se sice připravuje, otázkou však je, zda dojde ke skutečné změně.

Povinnost podávat hlášení pro provozovny, které produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů vychází ze zákona č 185/2001 Sb., o odpadech. Konkrétně jde o § 39, část 2. Povinnost nahlašovat vše, co si vyžádá ČSÚ, vychází ze zákona č. 89/1995.


2008

Zbytečné potvrzení o bezbariérovosti prostoru

Podle zákona musí mít nové stavby určené alespoň částečně pro veřejnost bezbariérový vstup a WC. Pro takové potvrzení vás ze stavebního úřadu pošlou do Národního institutu pro integraci osob (NIPI), i když k ničemu takovému není NIPI dle zákona oprávněno. Nejen že bezbariérovost prostoru může posoudit pracovník stavebního odboru přímo při kolaudaci, ale rozpočet NIPI byl k 30. června vyčerpán a tudíž záleží jen na ochotě a možnostech pracovníka konzultačního centra NIPI, zda vám potvrzení vydá. V opačném případě byla vaše snaha zcela zbytečná.

Povinnost zajistit bezbariérový přístup ve veřejných budovách vychází z vyhlášky Ministerstva pro m místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb. Konkrétně se jedná o část druhou, § 4

Majitelé pracovních agentur musí každé tři roky pro nové povolení

Když si chcete otevřít agenturu na zprostředkování práce – tedy pracovní agenturu – musíte opakovaně každé tři roky žádat MPSV o speciální povolení v této oblasti podnikat. V praxi to znamená každé 3 roky absolvovat výlet na úřad s kopií dokladu o bezúhonnosti, získaném vzdělání, odborné praxi a zaplatit nemalý poplatek. Proto se pánů zákonodárců ptáme, co považují na provozování pracovní agentury tak společensky nebezpečného, že nutí jejich majitele pravidelně běhat se všemi doklady na úřad.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 14, odst. 3. Dále povolení upravují § 60 až 63

Za neprokázanou způsobilost 5 let zákaz podnikání

Kdo hodlá na základě koncese provozovat vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, musí každý rok prokázat dopravnímu úřadu finanční způsobilost rezervami ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další. Finanční způsobilost se však dokazuje rozdílem mezi aktivy a pasivy, což v žádném případě nezaručuje dopravcovu solventnost. Další perlou je důsledek neprokázání se finanční způsobilostí – dopravce dostane distanc na své podnikání na neuvěřitelně dlouhou dobu 5 let.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Konkrétně jde o § 35a, odst. 4a a 5

S jednou změnou na tři úřady

Podnikatelé mají povinnost při změně předmětu podnikání, sídla nebo např. statutárního zástupce zanést tyto údaje do živnostenského registru, obchodního rejstříku a registru daní. Mohlo by se zdát, že je lhostejné, který úřad navštíví nejdříve. Opak je však pravdou. Např. finanční úřad vaše aktualizované údaje nepředá nikam. Pokud si ale zajdete vyřídit nejdříve změnu v obchodním rejstříku, trefil jste se do černého. Jen tato instituce nahlásí příslušnou změnu také na živnostenském a finančním úřadě.

Tato povinnost vychází z obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. konkrétně § 35 a § 36, z živnostenského zákona č. 455/1991 Sb, konkrétně § 45 odst. 1 a zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., konkrétně § 33 odst. 7

Ekologicky čistou zeminou na skládku - vítěz

Zákon o odpadech se nevztahuje na vytěžené zeminy, které vyhovují limitům znečištění. V důsledku neexistence vyhlášky musí podnikatelé nakládat s vytěženou zeminou, která může být jakkoliv ekologicky čistá, jako s odpadem. Nejen že nevyužijete vytěženou zeminu, ale musíte ji znehodnotit a navíc zaplatit skládkovné. Navíc si kvůli transportu zeminy musíte vyřídit povolení pro zacházení s odpady, nebo si najmout specializovanou firmu.

Tato povinnost vychází z absence zařazení vytěžené zeminy do výjimek v zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb. Konkrétně se jedná o seznam výjimek v § 2 odst. 1

Kniha jízd

Knihu jízd vymýšlel pravděpodobně někdo, kdo nejezdí služebním vozem. Vyplňování knihy jízd včetně účelu cesty, cíli a ujeté vzdálenosti je složité a časově náročné, a proto i v praxi čistě formální. Nejen že vyplňování knih zdržuje, ale ke skutečnému prokazování, zda byl automobil skutečně využit pro pracovní účely, neslouží.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Konkrétně jde o §24, odst. 2. Povinnost je doplněna pokynem Ministerstva financí ČR D-300.

Převod nemovitostí

Poplatník předkládá správci daně z převodu nemovitosti: daňové přiznání, ověřenou kopii listiny, která je titulem pro změnu vlastnického práva a také znalecký posudek o ceně nemovitosti. Podnikatel tak neplatí pouze daň z převodu nemovitosti, která je již sama poněkud zvláštní daní, ale aby úřadům dokázal, že zaplatí správnou výši daně, musí si nechat vyhotovit na vlastní náklady znalecký posudek.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Konkrétně jde o §21


2007

Cizinci na služební cestě

V případě, že podnikatel zaměstnává pracovníka, který není občanem České republiky, musí oznámit úřadu práce, že tento zaměstnanec odjel na pracovní cestu, pokud tato cesta trvá v rozsahu 7 až 30 kalendářních dnů. Dobrá rada pro podnikatele proto zní. Ušetříte si jeden papír, pokud cizince vyšlete na pracovní cestu na méně než týden nebo rovnou na více než měsíc.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 93 odst. 2

Evidence kontrol

Zákon ukládá povinnost každému podnikateli vést evidenci o kontrolách, které proběhly v jeho provozovně na zdravotní nezávadnost a jakost. Absurdní je na tom zejména duplicita činnosti podnikatele a kontrolních úřadů. Ještě, že nemusí podnikatelé vést evidenci úplně o všech kontrolách, které u nich proběhnou.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích Konkrétně jde o § 3 odst. 2 písm. d

Doklady na provozovně

Povinnost zajistit, aby na provozovně, ve které je prodáváno zboží nebo poskytována služba, byly kontrolnímu orgánu k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb. Pokud máte jako podnikatel kancelář a účetní sedí hned vedle provozovny, pak budiž. Ale kopírujte a převážejte všechny doklady, když prodáváte zboží na různých místech.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, konkrétně jde o § 31 odst. 3

Převod nemovitostí

Poplatník předkládá správci daně z převodu nemovitosti: daňové přiznání, ověřenou kopii listiny, která je titulem pro změnu vlastnického práva a také znalecký posudek o ceně nemovitosti. Podnikatel tak neplatí pouze daň z převodu nemovitosti, která je již sama poněkud zvláštní daní, ale aby úřadům dokázal, že zaplatí správnou výši daně, musí si nechat vyhotovit na vlastní náklady znalecký posudek.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, konkrétně jde o §21

Odměny za notářské služby

Založení, zrušení nebo změna právní formy obchodní společnosti nebo družstva, ale i osvědčení o těchto právních skutečnostech musí být provedeno prostřednictvím notáře. Když pomineme, že už tento způsob povinnosti nemá při existenci vlastních právníků opodstatnění, absurdní je zejména způsob výpočtu odměny pro notáře. Podle vyhlášky je zde rozhodující základní kapitál, nikoliv tedy například počet stran a s tím spojený skutečný výkon nebo čas strávený touto prací. Společnost s vyšším kapitálem tedy zaplatí více, i když je ostatní text smlouvy naprosto shodný.

Tato povinnost vychází z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 73/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Konkrétně jde o § 5 odst. 3

Volné pracovní místo

V případě, že se vytvořilo či uvolnilo pracovní místo, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit do deseti dnů úřadu práce a to včetně charakteristiky volného místa. A možná nikoho nepřekvapí, že neprodleně pak musí podnikatel oznámit také obsazení tohoto místa. Ještěže výběr pracovníka zůstává na něm.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 35 odst. 1

Stánek na výstavě - vítěz

Chce-li podnikatel vyjet na výstavu, prodejní prezentaci nebo pouť, musí nahlásit 3 dny dopředu svůj záměr živnostenskému úřadu v místě, kde je umístěna jeho trvalá provozovna. Vlastně by měl oznámit rovněž ukončení cesty a tím i dočasné provozovny. Vzhledem k absurdnosti této povinnosti není až tak překvapivé, že se tato povinnost příliš nedodržuje a živnostenské úřady nejsou ve výkladu a shromažďování těchto informací jednotné.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 455/1991 Sb. Zákon o živnostenském podnikání, konkrétně jde o § 17 odst. 1 a odst. 2



« zpět