Přehled absurdit 2006 - 2011

2012

Soukromý časopis pro klienty musí být registrovaný a odevzdaný do sedmi knihoven

Vydávat časopis zdarma pro klienty a zaměstnance není jen tak. Pokud se firma rozhodne vydávat vlastní noviny či zpravodaj, musí svůj úmysl oznámit na ministerstvu kultury, které pak periodiku přidělí číslo a zavede do své evidence. Firma pak musí v periodiku uvádět sedm definovaných údajů a každý výtisk poslat do sedmi zákonem uvedených knihoven. V praxi to znamená, že firma musí hlásit změnu názvu časopisu i periodicity. Nenahlášení změny či ukončení vydávání periodika může firmu stát i 100 tis Kč. A to i za nezaslání časopisu, ve kterém jsou často soukromé informace o zaměstnancích či fotografie interiérů a vnitřního vybavení firmy.


Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů č. 46/2000 Sb., § 7


Stát bere řidičům archivní záznamy, ti pak riskují pokuty

Autobusy a vozidla nad 3,5 t mají čipovou kartu, na kterou se zaznamenává doba řízení včetně přestávek. Po pěti letech skončí kartě funkčnost a záznamové zařízení ji již nepřijme. Aby řidič dostal novou funkční kartu, musí tu starou odevzdat i přesto, že prostřednictvím této staré karty při kontrole prokazuje, že neřídil déle, než mohl. V takovém případě může řidič v zahraničí očekávat pokutu i v řádech několika tisíc euro. Data na kartě jsou však stále čitelná, i když je karta nefunkční. Např. v Německu je řidič povinen dalších 28 dní od vydání nové čipové karty předkládat ke kontrole i starou kartu. Ponechání karty řidičovi je totiž jednoduché, nezatěžuje stát žádnými náklady ani administrativou. Ministerstvo dopravy však nenabízí řidičům alternativu, jak takřka měsíční řidičskou historii prokázat.

Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85, o záznamovém zařízení v silniční dopravě, článek 15, odstavec 7 písm. b) a c). Návrh nominovalo sdružení dopravců ČESMAD BOHEMIA.

Úřad vyžaduje a zpoplatňuje potvrzení, že mu podnikatel nic nedluží

U obchodů s lihem je riziko daňového zneužití, proto musí podnikatelé žádat o zvláštní povolení celní úřad. Zajímavé ale je, že celní úřad požaduje potvrzení ne starší než 30 dnů o tom, že podnikatel nemá v evidenci daní u orgánů finanční a celní správy žádný nedoplatek. Tenhle požadavek k sobě váže hned několik absurdit: úředník se nepodívá do systému, zda podnikatel úřadu něco dluží, ale pošle jej do vedlejší kanceláře pro doklad, za který musí zaplatit stokorunový poplatek. Dále je celní správa sestrou finančního úřadu (jak finanční, tak celní správa je řízena ministerstvem financí), takže by si obě organizace mohly údaje předávat samy mezi sebou a nemusely by nutit podnikatele či občany k běhu ode dveří ke dveřím.

Zákon o spotřebních daních 353/2003 Sb., § 13, odst. 2, písm. I

S partou zaměstnanců putuje další šanon

V rámci boje proti nelegálnímu zaměstnávání musí podnikatelé zajistit, aby v místě v místě pracoviště byly k disposici kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah. V praxi to znamená, že vedoucí pracovního kolektivu, který není celoročně vázán na jedno pracovní místo, musí mít s sebou i okopírované pracovní smlouvy. Nesmí na to zapomenout ani v situacích, kdy se blíží termíny odevzdání zakázky. To se často neobejde bez dočasného posílení lidí na pracovišti, tedy přesuny pracovních kolektivů z místa na místo. Stát má však nástroje, jak si ověřit, zda je pracovník zaměstnaný legálně či nelegálně, a to prostřednictvím registrace zaměstnanců na České správě sociálního zabezpečení. Ostatně kopie smlouvy u zaměstnance může být klidně falešná a jediná cesta ověření legálností pracovněprávního vztahu je pouze ověření u dalších úřadů.
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., § 136

Diktaturám věříme, západním obchodním partnerům nikoliv

Pokud se rozhodne severokorejská, syrská, kubánská, kyrgyzská, uzbecká či běloruská společnost podnikat v Česku, nemusí při registraci přikládat k zahraničním úředním listinám tzv. Apostilu – potvrzení, že dokument je pravý. Apostilu však musí mít německá firmy, společnosti z USA, Jižní Koreje, Japonska, Velké Británie, ze všech skandinávských zemí či ze zemí Beneluxu; vzájemné uznávání veřejných listin není sjednoceno ani v rámci EU. Tedy ze zemí významných obchodních partnerů a investorů v ČR. Stejně tak i naši podnikatelé, kteří se musí v cizině prokazovat českými dokumenty, vynakládají čas i peníze na zajištění Apostily. Aby firmy ušetřily za Apostilu, by se musel stát s dalšími státy dohodnout na vládní úrovni, což je nakonec levnější nežli vedení všech agend na podporu investic a exportu.

Zákon o přístupu České republiky k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin 45/1999 Sb. Stát, s nímž je uzavřena oboustranná dohoda o uznání veřejných dokumentů bez potřeby Apostily, je uveden ve sbírce zákona, pod nímž je smlouva s dotyčným státem vedena. Návrh nominovala AK KŠB.

Dva milióny za jednodenního brigádníka

Od letošního dubna vyvstala nová povinnost přijmout zaměstnance na dohodu o provedení práce jen se vstupní prohlídkou. Dohody o provedení práce se však uzavírají i na krátkodobé činnosti, třeba jen na jednodenní práci. Tato povinnost výrazně narušuje podnikatelovu flexibilitu, často se totiž stává, že brigádníka je nutné najmout okamžitě a on/ona nemusí mít čas se nechat u lékaře prohlédnout. Navíc zaměstnavatel musí vstupní prohlídku uhradit, což je zbytečně zvyšující finanční náklad vzhledem ke skutečnosti, že pracovník musí jít na vstupní prohlídku znovu, pokud jej firma bude za měsíc potřebovat k něčemu jinému. Pokud se však brigádník se zaměstnavatelem dohodnou, že vstupní prohlídka nebude potřeba, hrozí od inspektorátu práce zaměstnavateli pokuta až 2 mil Kč.

Zákon o specifických zdravotních službách, č. 373/2011 Sb., § 59, pokuta dle zákona o inspekci práce, č. 251/2005 Sb., § 30 odst. 1 písm. f)

Podnikatelé jsou z neznámého důvodu zpoplatňováni více než ostatní

Nic nepoukazuje lépe na nerovnost v postoji státu vůči podnikatelům a domácnostem než výběr koncesionářských poplatků. Zatímco domácnosti platí koncesionářské poplatky vždy jen za jedno rádio či televizor bez ohledu na počet těchto přístrojů, podnikatelé jsou zpoplatňování za každý přístroj zvlášť, z čehož vyplývá i více administrativních povinností. Podnikatelé musí platit dokonce koncesionářské poplatky za každé rádio v automobilu. Zákonodárci se však mohli při tvorbě zákonů poohlédnout v zahraničí, v Německu se tyto poplatky platí např. podle počtu zaměstnanců firmy.

Zákon o rozhlasových a tel. poplatcích a o změně některých dalších zákonů č. 348/2005 Sb., § 5 odst. 3 a 4. Návrh podnikatelské veřejnosti.

2011

U příležitostné osobní přepravy musí dopravce zajistit, aby řidič nepřebíral přímo od zákazníka finanční hotovost. Jak to ale udělat v praxi? Třeba v situaci, kdy si fotbalový klub objedná pro své fanoušky na poslední chvíli autobus a s dopravcem se domluví na hotovostní platbě? Řidič se musí domluvit s některým z fanoušků, aby peníze od ostatních vybral. Pak musí zastavit a vystoupit, čímž se stane dopravcem. Teprve poté může peníze převzít.

Zákon o silniční dopravě 111/94 Sb. §21/b

Povinnost označit každou živnostenskou provozovnu desetimístným identifikačním číslem platí od loňského července, kdy nabyla účinnosti novela živnostenského zákona. Všechny provozovny měly být takto označeny původně od 1. srpna 2011, pod hrozbou až stotisícové pokuty. Absurdní je nejen to, že je další identifikační číslo zbytečné, ale i příběh této povinnosti - termín označení provozovny byl posunut o rok, ale zároveň se už uvažuje o tom, že se tato povinnost zruší.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání §17 (7). Návrh této absurdity nominovalo www.aktualne.cz

Řidič z povolání má kromě řidičského průkazu i průkaz profesní způsobilosti řidiče (tzv. profesák) a kartu řidiče do digitálního tachografu. V obou průkazech je uvedeno i číslo řidičského průkazu, přitom pro to není závažný důvod. Pokud řidič ztratí řidičský průkaz, musí si nechat vyměnit i oba uvedené průkazy. Místo 50 tak zaplatí 950 Kč.

Zákon 124/2007 Sb. o vzoru paměťové karty řidiče § 2 (4) 5 a Zákon 374/2007 Sb.

Při zakládání společnosti musíte donést rejstříkovému soudu výpis z Rejstříku trestů. Ten je ale pro soud dostupný online. Podnikatel tak již při vstupu do podnikání dostává touto povinností od státu na srozuměnou, že musí mezi jednotlivými kancelářemi běhat on a nikoli lejstra.

Zákon 250/2005 Sb. Vyhláška o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, Přehled příloh k formuláři č. 9 společnost s ručením omezeným, IV. Návrh na zápis, Statutární orgán, c)

Podle tiskového zákona musí každý vydavatel poslat 8 výtisků do sedmi definovaných knihoven. Podle této bizarní povinnosti přichází například všechny hobby, sci-fi či porno časopisy také do knihovny ministerstva kultury a knihovny Poslanecké sněmovny. Jaké mají tyto dvě knihovny privilegium, že si tyto výtisky nárokují zdarma zákonem? Méně administrativně i finančně nákladné pro knihovny i vydavatele by bylo zaslat do knihoven rovnou elektronickou verzi.

Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů, § 9 e)

Provozovatel školicího střediska pro řidiče musí zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku obecnímu úřadu v sídle svého podnikání. A to pod pokutou 100 tisíc korun. Jenže z přihlášení žádná práva ani povinnosti pro nikoho nevyplývají, takový seznam je proto naprosto zbytečný. V připravované nové verzi zákona přibyla školitelům rozumná povinnost zaslat na obecní úřad do 10 dnů po skončení školení seznam absolventů, aby mohla být jejich účast zanesena do karty řidiče. Povinnost poslat seznam v pětidenním předstihu ale odstraněna nebyla.

Novela Zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, §51 odst. 1 písm. h), výše pokuty uvedená v §56 odst. 4 písm. b)

Provozovatel pohřební služby musí mít alespoň o 1 pohřební vozidlo a o 2 transportní rakve nebo transportní vaky více, než činí jeho průměrná denní potřeba, minimálně však 2 vozidla a 4 transportní rakve nebo transportní vaky. Stát má zřejmě stejné nároky na spolehlivost vozidel pohřební služby jako na vozidla záchranky. Svými požadavky znemožňuje provozovat přepravu nebožtíků malým podnikatelům.

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, § 7 odst. 1 a) 1.

2010

Dopravci musí pravidelně prokazovat finanční způsobilost, která se prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků, provozním kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další vozidlo. Tato způsobilost však nemá prakticky žádný význam, peníze nejsou nijak vázané, neslouží pro případné vyrovnání závazků nebo za účelem placení pohledávek státu. Prokázání finanční způsobilosti je dopadem aplikace evropského práva, proto lze považovat tuto nominaci za podnět nápravy pro naši reprezentaci u evropských orgánů.

Zákon č. 111/1994 Sb, o silniční dopravě, § 4a

Vozy na údržbu silnice musí platit mýtné

Na dálnicích a rychlostních silnicích musí nákladní vozy platit mýtné a z této povinnosti jsou osvobozeny například vozy, které silnici spravují. Problém ale nastává v okamžiku, kdy „správu“ té samé komunikace dělá jiná právnická osoba než „údržbu“. S tím zákon totiž vůbec nepočítá. V praxi to vypadá tak, že správcovská firma provádí pro stát např. zimní údržbu a ještě za to státu platí mýtné. Ředitelství silnic a dálnic sice úhradu mýtného firmě provádějící údržbu dálnice vrací zpět, je to však typická ukázka zbytečného přelévání peněz a tím i administrativy.

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, § 20a, odstavec 1. písmena j

Plátcem DPH se stává podnikatel ve chvíli, kdy je jeho obrat vyšší než 1 milion Kč. Málokdo však ví, že se automaticky stává plátcem DPH podnikatel, který poskytne služby plátci daně v EU. V praxi tak například prodejci klimatizace, který po skončení záruky přijede svému příhraničnímu zákazníkovi opravit klimatizační jednotku, přibývá rozsáhlá administrativa spojená s placením DPH.

Zákon č. 235/2004 Sb. o DPH, § 94, odst. 11

Každý podnikatel je nucen na svých internetových stránkách uvádět jméno nebo název společnosti, místo podnikání a identifikační číslo – to jsou ale praktické náležitosti. Formalitou je však pro firmy uvedení zapsání do obchodního rejstříku včetně spisové značky a pro živnostníky uvedení zápisu do Živnostenského rejstříku. Navíc tyto povinnosti mají kontrolovat obecní živnostenské či přestupkové odbory, které jsou zahlceny zcela důležitější agendou. Otázkou taktéž je, zda například spisová značka je natolik důležitá, aby byla uvedena na internetových stránkách a mělo se kontrolovat, jestli ji podnikatelé skutečně uvádějí.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 13a

Dokumenty, které posílají úřady podnikatelům do datových schránek, nejsou jinými úřady považovány za originál. Podnikatel si tak musí vygenerovat čárkový kód a jít i s dokumentem do kanceláře Czech POINTu, kde za každou ověřovanou stránku zaplatí 30 Kč. Kdyby si podnikatel nechal poslat od úřadu dokumenty poštou, je to zdarma. Je to praktická ukázka toho, jak nedokážeme nové technologie využít k úlevě administrativy.

Zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 22

Podle přijatého návrhu ministerstva zdravotnictví se musí každý den uklízet pracoviště, sanitární a pomocná zařízení. Nařízení však určuje i lhůty pro malování s přihlédnutím ke zdrojům znečištění. Pro podnikatele s dvaceti zaměstnanci, který má dvě kanceláře, dvě kovodílny a dvoje toalety, to znamená každé dva roky malovat. O vymalování provozovny by však měl rozhodovat sám podnikatel a nikoli zákon.

Nařízení vlády č. 68/2010, § 55b

Když si vás ze správy sociálního zabezpečení pozvou k provedení kontroly pojistného na sociální zabezpečení, musíte přinést s sebou výpis z obchodního rejstříku a to i přesto, že jsou tyto údaje online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a osvědčení jiným úřadem obstará sám.

Tato povinnost vychází ze zákona 552/1991 Sb., o státní kontrole, § 14. Uvedený zákon konkrétně nedefinuje povinnost dokládat výpis z obchodního rejstříku, ale Česká státní správa sociálního zabezpečení se na zákon jako celek odvolává.

2009

Vyhláška nerozlišuje mezi jednotlivými typy čističek odpadních vod, proto když si majitelé malých firem nebo vlastníci rodinných domů zařizují vlastní likvidaci odpadních vod, absolvují stejný byrokratický proces jako velcí investoři z oblasti nakládání s vodami. I na nejmenší plastové tělo čistícího zařízení si musíte obstarat náročnou dokumentaci se složitými výpočty a vyčkat kolem 10 týdnů na vydání územního rozhodnutí. Dalších 90 dnů si počkáte na povolení nakládat s vodami a stavební povolení k vodním dílům. Takže na toaletu, kterou budou využívat například jen 3 lidé, si zajdete nejdříve za 7 měsíců.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Konkrétně jde o § 5 odst. 3.

Nemožnost korespondenčně přehlásit technický průkaz na nové majitele vozu způsobuje, že pracovníci bazarů musí objíždět registry v obcích, kde je původní majitel prodávaného vozu přihlášený. Autobazary však zprostředkovávají prodej vozů napříč celým krajem a někdy i mezi jednotlivými kraji, proto musí vyčlenit zaměstnance na objíždění obecních registrů, oželet výdaje na pohonné hmoty a čas, který by cestující zaměstnanec lépe využil přímo v provozovně. Vzhledem k tomu, že samotné přehlášení technického průkazu je jednoduchou záležitostí, ke které je potřeba jen prokázání se občanským průkazem, určitě by korespondenční komunikace s obecními registry výrazně snížila náklady, které se promítají do provize autobazarů a předchozímu majiteli vozu by zůstala vyšší částka na koupi nového vozu. Řešením celého nesmyslného cestování by bylo propojení registrů vozidel v ČR, tak jak je tomu v téměř celé Evropě.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 243/2001 Sb. Konkrétně jde o § 3 odst. 2 písm. b.

Když si vás ze správy sociálního zabezpečení pozvou k provedení kontroly pojistného na sociální zabezpečení, musíte přinést s sebou výpis z obchodního rejstříku a to i přesto, že jsou tyto údaje online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a osvědčení jiným úřadem obstará sám.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Konkrétně jde o § 93 odst. 3.

Podle nové směrnice 59/2003 EU musí řidiči z povolání s řidičským oprávněním C nebo D být držiteli profesního průkazu. Na české profesionální řidiče však platí pravidla přísnější. Čeští řidiči si do 1. října 2008 museli zřídit tzv. profesák, evropská směrnice však umožňuje vydat první profesní průkaz všem držitelům řidičského oprávnění pro vozidla C nebo D do 10. září 2013, resp. 2014. Dále ne zcela pochopitelné je, že i řidič s 30letou praxí, který si z jakéhokoliv důvodu nestihl o nový profesní průkaz zažádat do 30. října, musel absolvovat školení v délce 140 hodin. A jaký je důsledek? Dnes jsou čeští řidiči překvapení, že prakticky nikde v zahraničí zatím řidiči žádné profesní průkazy nemají a často o nich ani nic nevědí. Jejich vlády prostě jen využily text směrnice a nebyly přehnaně aktivní.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 374/2007 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Když v době konjunktury trápil české dopravce nedostatek řidičů, mohli využít možnosti volného pohybu pracovních sil v rámci EU a najmout řidiče například ze Slovenska. Řidiči z řad cizinců si musí zažádat o český řidičský průkaz, protože se na český řidičský průkaz váže např. výdej karty k digitálnímu tachografu, který sleduje doby řízení a odpočinku řidiče. Absurdní je, že žadatel o český řidičský průkaz musí prokázat minimálně 185 dní pobytu na území ČR. Takže dopravci musí umístit nového řidiče do kanceláře či skladu, aniž by ho na tyto pozice potřeboval, vyplácet mu mzdu řidiče a teskně počítat, než uplyne šest měsíců legálního pobytu.

Tato povinnost vychází ze Zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Konkrétně jde o § 46, odstavec 2, písm. b.109.

Zákon ukládá provozovateli fyzioterapeutické ordinace mít mimo jiné v ordinaci velké zrcadlo, ledničku a 2 nášlapné váhy. Zrcadlo v ordinaci je určitě příjemná věc, ale proč je to nařízené zákonem? Stejně tak proč by nemohli provozovatelé ordinací sdílet společnou ledničku a musí mít každý vlastní? Velmi těžko se i vysvětluje, proč by měli mít fyzioterapeuti v ordinaci dvě váhy.

Tato povinnost vychází z Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., část T.

Podnikatelé musí do 15. února podat na radnici, pod kterou provozovna podnikatelů organizačně spadá, Hlášení o produkci a nakládání s odpady za předchozí rok. Zároveň musí ty samé údaje vyplnit do 3. března do Ročního výkazu o odpadech pro Český statistický úřad vyplnit. Odstranění povinnosti vyplňovat formulář pro obecní úřady se sice připravuje, otázkou však je, zda dojde ke skutečné změně.

Povinnost podávat hlášení pro provozovny, které produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů vychází ze zákona č 185/2001 Sb., o odpadech. Konkrétně jde o § 39, část 2. Povinnost nahlašovat vše, co si vyžádá ČSÚ, vychází ze zákona č. 89/1995.

2008

Podle zákona musí mít nové stavby určené alespoň částečně pro veřejnost bezbariérový vstup a WC. Pro takové potvrzení vás ze stavebního úřadu pošlou do Národního institutu pro integraci osob (NIPI), i když k ničemu takovému není NIPI dle zákona oprávněno. Nejen že bezbariérovost prostoru může posoudit pracovník stavebního odboru přímo při kolaudaci, ale rozpočet NIPI byl k 30. června vyčerpán a tudíž záleží jen na ochotě a možnostech pracovníka konzultačního centra NIPI, zda vám potvrzení vydá. V opačném případě byla vaše snaha zcela zbytečná.

Povinnost zajistit bezbariérový přístup ve veřejných budovách vychází z vyhlášky Ministerstva pro m místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb. Konkrétně se jedná o část druhou, § 4

Když si chcete otevřít agenturu na zprostředkování práce – tedy pracovní agenturu – musíte opakovaně každé tři roky žádat MPSV o speciální povolení v této oblasti podnikat. V praxi to znamená každé 3 roky absolvovat výlet na úřad s kopií dokladu o bezúhonnosti, získaném vzdělání, odborné praxi a zaplatit nemalý poplatek. Proto se pánů zákonodárců ptáme, co považují na provozování pracovní agentury tak společensky nebezpečného, že nutí jejich majitele pravidelně běhat se všemi doklady na úřad.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 14, odst. 3. Dále povolení upravují § 60 až 63

Kdo hodlá na základě koncese provozovat vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, musí každý rok prokázat dopravnímu úřadu finanční způsobilost rezervami ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další. Finanční způsobilost se však dokazuje rozdílem mezi aktivy a pasivy, což v žádném případě nezaručuje dopravcovu solventnost. Další perlou je důsledek neprokázání se finanční způsobilostí – dopravce dostane distanc na své podnikání na neuvěřitelně dlouhou dobu 5 let.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Konkrétně jde o § 35a, odst. 4a a 5

Podnikatelé mají povinnost při změně předmětu podnikání, sídla nebo např. statutárního zástupce zanést tyto údaje do živnostenského registru, obchodního rejstříku a registru daní. Mohlo by se zdát, že je lhostejné, který úřad navštíví nejdříve. Opak je však pravdou. Např. finanční úřad vaše aktualizované údaje nepředá nikam. Pokud si ale zajdete vyřídit nejdříve změnu v obchodním rejstříku, trefil jste se do černého. Jen tato instituce nahlásí příslušnou změnu také na živnostenském a finančním úřadě.

Tato povinnost vychází z obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. konkrétně § 35 a § 36, z živnostenského zákona č. 455/1991 Sb, konkrétně § 45 odst. 1 a zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., konkrétně § 33 odst. 7

Zákon o odpadech se nevztahuje na vytěžené zeminy, které vyhovují limitům znečištění. V důsledku neexistence vyhlášky musí podnikatelé nakládat s vytěženou zeminou, která může být jakkoliv ekologicky čistá, jako s odpadem. Nejen že nevyužijete vytěženou zeminu, ale musíte ji znehodnotit a navíc zaplatit skládkovné. Navíc si kvůli transportu zeminy musíte vyřídit povolení pro zacházení s odpady, nebo si najmout specializovanou firmu.

Tato povinnost vychází z absence zařazení vytěžené zeminy do výjimek v zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb. Konkrétně se jedná o seznam výjimek v § 2 odst. 1

Knihu jízd vymýšlel pravděpodobně někdo, kdo nejezdí služebním vozem. Vyplňování knihy jízd včetně účelu cesty, cíli a ujeté vzdálenosti je složité a časově náročné, a proto i v praxi čistě formální. Nejen že vyplňování knih zdržuje, ale ke skutečnému prokazování, zda byl automobil skutečně využit pro pracovní účely, neslouží.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Konkrétně jde o §24, odst. 2. Povinnost je doplněna pokynem Ministerstva financí ČR D-300.

Poplatník předkládá správci daně z převodu nemovitosti: daňové přiznání, ověřenou kopii listiny, která je titulem pro změnu vlastnického práva a také znalecký posudek o ceně nemovitosti. Podnikatel tak neplatí pouze daň z převodu nemovitosti, která je již sama poněkud zvláštní daní, ale aby úřadům dokázal, že zaplatí správnou výši daně, musí si nechat vyhotovit na vlastní náklady znalecký posudek.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Konkrétně jde o §21

2007

V případě, že podnikatel zaměstnává pracovníka, který není občanem České republiky, musí oznámit úřadu práce, že tento zaměstnanec odjel na pracovní cestu, pokud tato cesta trvá v rozsahu 7 až 30 kalendářních dnů. Dobrá rada pro podnikatele proto zní. Ušetříte si jeden papír, pokud cizince vyšlete na pracovní cestu na méně než týden nebo rovnou na více než měsíc.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 93 odst. 2

Zákon ukládá povinnost každému podnikateli vést evidenci o kontrolách, které proběhly v jeho provozovně na zdravotní nezávadnost a jakost. Absurdní je na tom zejména duplicita činnosti podnikatele a kontrolních úřadů. Ještě, že nemusí podnikatelé vést evidenci úplně o všech kontrolách, které u nich proběhnou.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích Konkrétně jde o § 3 odst. 2 písm. d

Povinnost zajistit, aby na provozovně, ve které je prodáváno zboží nebo poskytována služba, byly kontrolnímu orgánu k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb. Pokud máte jako podnikatel kancelář a účetní sedí hned vedle provozovny, pak budiž. Ale kopírujte a převážejte všechny doklady, když prodáváte zboží na různých místech.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, konkrétně jde o § 31 odst. 3

Poplatník předkládá správci daně z převodu nemovitosti: daňové přiznání, ověřenou kopii listiny, která je titulem pro změnu vlastnického práva a také znalecký posudek o ceně nemovitosti. Podnikatel tak neplatí pouze daň z převodu nemovitosti, která je již sama poněkud zvláštní daní, ale aby úřadům dokázal, že zaplatí správnou výši daně, musí si nechat vyhotovit na vlastní náklady znalecký posudek.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, konkrétně jde o §21

Založení, zrušení nebo změna právní formy obchodní společnosti nebo družstva, ale i osvědčení o těchto právních skutečnostech musí být provedeno prostřednictvím notáře. Když pomineme, že už tento způsob povinnosti nemá při existenci vlastních právníků opodstatnění, absurdní je zejména způsob výpočtu odměny pro notáře. Podle vyhlášky je zde rozhodující základní kapitál, nikoliv tedy například počet stran a s tím spojený skutečný výkon nebo čas strávený touto prací. Společnost s vyšším kapitálem tedy zaplatí více, i když je ostatní text smlouvy naprosto shodný.

Tato povinnost vychází z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 73/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Konkrétně jde o § 5 odst. 3

V případě, že se vytvořilo či uvolnilo pracovní místo, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit do deseti dnů úřadu práce a to včetně charakteristiky volného místa. A možná nikoho nepřekvapí, že neprodleně pak musí podnikatel oznámit také obsazení tohoto místa. Ještěže výběr pracovníka zůstává na něm.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 35 odst. 1

Chce-li podnikatel vyjet na výstavu, prodejní prezentaci nebo pouť, musí nahlásit 3 dny dopředu svůj záměr živnostenskému úřadu v místě, kde je umístěna jeho trvalá provozovna. Vlastně by měl oznámit rovněž ukončení cesty a tím i dočasné provozovny. Vzhledem k absurdnosti této povinnosti není až tak překvapivé, že se tato povinnost příliš nedodržuje a živnostenské úřady nejsou ve výkladu a shromažďování těchto informací jednotné.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 455/1991 Sb. Zákon o živnostenském podnikání, konkrétně jde o § 17 odst. 1 a odst. 2